Autistické rysy u dětí s Angelmanovým syndromem

Stanislava Nimmerrichterová

 

Angelmanův syndrom (AS) patří k vzácným onemocněním, se kterými se většina pediatrů a ambulantních neurologů během své praxe nesetká. Proto se často stává, že u dětí s AS dochází v počátku k chybnému stanovení diagnózy.  Je tedy nutné dítě odeslat k vyšetření na specializované pracoviště, kde je větší pravděpodobnost, že se některý z odborníků se stejnou diagnózou setkal. Také genetická vyšetření pomohou AS odhalit.  Určení včasné a správné diagnózy je důležité pro  cílenou pomoc dítěti i jeho rodině.

Opožděný psychomotorický vývoj, potíže s udržením rovnováhy, neschopnost chůze a mentální retardace vedou k určení diagnózy DMO - dětská mozková obrna, tzv. mozečková forma. Absence řeči, velmi krátký nebo chybějící oční kontakt, nevůle ke kontaktním hrám nebo naopak oblíbenost stereotypních rituálů vyvolávají mylný dojem autismu. Zde je velmi důležité posoudit chování dítěte ke svému okolí a přihlédnout k jeho omezeným možnostem způsobeným samotným onemocněním.

AUTISMUS je závažná vývojová porucha a často se definuje jako uzavření se do vnitřního světa a porucha kontaktu s realitou.

Typické znaky lidí s diagnózou  autismu jsou :

  • porucha komunikace  - např. neužívají gesta, mimiku, řeč nepoužívají nebo si ji neosvojí;
  • porucha sociálních vztahů – např. brání se očnímu kontaktu, nenavazují emoční pouto, nejsou schopni vytvářet mezilidské vztahy;
  • odpor ke změně – oblíbenost stereotypních her, rituálů, používání echolálie (opakování slyšeného), prudké změny chování (krátkodobé porušení duševní rovnováhy, sebepoškozování).

AUTISTCKÉ  RYSY jsou základní znaky, jejichž četnost nebo závažnost nesplňují  ani  jeden okruh diagnostických kritérií pro autismus. Mohou to být tedy jen buď jednotlivé příznaky nebo souhrn více příznaků, nikdy však kompletní splnění všech hledisek pro stanovení  diagnózy autismu.  V první fázi procesu diagnostikování se ovšem dítě a rodiče setkávají většinou s klinickým  psychologem, psychologem ze  Speciálně pedagogického centra nebo z Pedagogicko - psychologické poradny. Děti s  AS autistické rysy mají, proto bývá často vysloveno podezření na autismus. To se ale při odborném vyšetření na pracovišti specializovaném na autismus vyloučí.

Pro větší názornost porovnejme některé znaky autismu a chování dětí s AS:

  • Pro děti s AS je typická absence řeči, to je shodné s autisty. Autisté však vůbec nepoužívají gesta ani mimiku, je to záměrné odmítnutí komunikace. Děti s AS naopak mají vysoce vyvinutou neverbální komunikaci, která řeč nahrazuje. Lidem s AS nedovoluje mluvit jejich diagnóza, neurologické postižení. Přesto se snaží se svým okolím komunikovat vlastními prostředky a vyhledávají společnost.
  • Některé děti s AS v kojeneckém nebo batolecím věku reagují na své nejbližší i cizí lidi stejně. To může vyvolat dojem, že dítě není schopné navázat emoční pouto. Opak je však pravdou. Mylný dojem může být způsoben skutečností, že dostatečně nechápeme signály, které k nám dítě vysílá a jeho osobitý způsob neverbální komunikace. Děti s AS jsou velmi citově založené, mají potřebu tělesného kontaktu, a to nám svým chování bohatě dokazují. Milují své rodiče a nejbližší rodinné příslušníky nebo si dokážou mimořádně oblíbit někoho z personálu v zařízení, které navštěvují a dávají to jasně najevo.
  • Za zmínku stojí ještě jeden rys dětí s AS, který je odlišuje od autistů - smysl pro humor. Chápou komické situace a smějí se jim záměrně.

V dalších příkladech budu vycházet z vlastní zkušenosti se synem Josefem, kterému je nyní 12 let a 9 měsíců (pozn. v roce 2010). Týká se to oblíbenosti zavedených rituálů. Pepu, když byl menší  (5 - 8 let),  dokázalo rozrušit  vyměněné povlečení na pokrývce. Minimálně půl hodiny hlasitě reagoval a byl rozčilený. V současné době si toho nevšímá. Stále však vyžaduje večerní koupel a poměrně přesný čas uléhání. Představuje to pro něj rituál zakončení dne, přípravu na spaní. Pokusy nechat ho v létě u ohně delší dobu vzhůru a pak ho uložit bez koupání se setkaly s neúspěchem. Výsledkem bylo, že pak neusnul až do 3 hodin ráno a ještě pár dní porušení režimu doháněl. V současné době kromě pravidelného koupání stojí za zmínku jen počet plyšových hraček v jeho posteli. Nesmí žádná chybět ani přebývat. Chybějící hledá, přebývající vyhodí. Pokud však leží v mé posteli, hračky ho nezajímají. Nikdy se ovšem nedostane do afektu. Stačí odvést pozornost jinam, nejlépe jídlem.

Závěrem lze říci, že výchovné a pedagogické postupy určené pro autisty, se mohou často použít i pro děti s AS. Důležitá je hlavně včasná a přesná diagnóza.

 

Literatura:  Hrdlička, M. & Komárek, V. (2004). Dětský autismus: přehled současných poznatků. Praha: Portál

Anketa

Navštěvuji tyto stránky, protože:
 

Návštěvnost

TOPlist
Vyzkoušejte moderní laboratoře TÜV NORD