Angelman syndrom byl poprvé popsán v roce 1965 Harry Angelmanem, pediatrem pracujícím v severní Anglii. Měl ve své péči tři děti, které měly podobné příznaky – vývojové problémy, epileptické záchvaty a charakteristické chování. Byly to velmi šťastné děti s trhavými pohyby a tendencí mávat rukama při vzrušení. Měly také podobné rysy v obličeji. Harry Angelman popsal tyto tři děti ve svém článku pro jeden lékařský časopis. První název byl „Šťastná loutka“, v současnosti je tato diagnóza známá jako Angelman syndrom. V té době, navzdory mnoha výzkumům, nebyl Harry Angelman schopný nalézt příčinu tohoto onemocnění.

Dr. Angelman komentuje svůj objev takto „Historie medicíny je plná zajímavých případů, kdy byla odhalena nějaká nemoc. Sága Angelmanova syndromu je jedním z nich. Je to více než třicet let, kdy jsem se v rámci své pediatrické praxe setkal v různém čase se třemi postiženými dětmi. Měly spoustu postižení a na první pohled mohlo připadat, že jejich handicap má různé příčiny, já jsem však cítil, že je něco spojuje. V té době bylo velmi obtížné příčinu diagnostikovat, neboť diagnostické metody byly omezené. Tehdy jsem nebyl schopen podat vědecký důkaz, že příčina postižení je u všech stejná. Napsal jsem článek do vědeckého časopisu věnovaného medicíně. Na své dovolené v Itálii jsem si všiml staré olejomalby v Castelvechio museu ve Veroně - na obrázku byl malý usměvavý chlapec, který si hraje s loutkou. V tomto momentě mě napadlo, že tyto děti charakterizuje těžká, nemotorná chůze, mávající ruce a úsměv, tak jak je tomu u loutek, a proto vznikl název „šťastná loutka“

V České republice se začal Angelman syndrom diagnostikovat v roce 1997. Příčin tohoto onemocnění je několik, všechny jsou genetické nebo není příčina nalezena a dítě je zařazeno pod tuto diagnózu, protože svými typickými projevy odpovídá onemocnění. Statistiky výskytu se v každé zemi liší, nejčastěji je uváděno 1 : 10 – 30.000 osob. V přepočtu na počet obyvatel by mělo být v naší zemi přibližně 400 lidí s AS. Ve skutečnosti je jich evidováno přibližně 40 a navíc jen v omezené věkové skupině - nejstarší je narozen v roce 1987. Nikdo starší nebyl u nás na toto onemocnění diagnostikován. Určitě mezi námi žijí, ale jsou bohužel zařazeni pod jinou diagnózu, nejčastěji dětská mozková obrna.

Angelman syndrom je způsoben vrozeným genetickým poškozením. Nelze jej proto vyléčit, ale je možné zmírnit jeho projevy. Mezi typické známky AS patří opožděný psychomotorický vývoj, mentální retardace, problémy s koordinací pohybů a rovnováhou, hyperaktivita, poruchy spánku, poruchy pozornosti, epilepsie a neschopnost mluvit. Mají typický usměvavý výraz v obličeji, širokou opatrnou chůzi a jakékoliv vzrušení vyjadřují máváním rukama. Jsou velmi společenští, milují vodu a jakékoliv předměty vydávající zvuky nebo světlo. Jsou zvídaví, proto je zajímá dění v okolí a zkoumají vše co je na dosah. Mentální retardace je bohužel středně těžká až těžká – během svého života dosáhnou mentálního věku maximálně na úrovni 3letého dítěte. Z tohoto důvodu nejsou schopni samostatného života a potřebují neustálý dozor a péči dospělé osoby. Díky své zvídavosti a lepší schopnosti soustředit se ve vyšším věku jsou schopni učit se neustále novým dovednostem.

V prenatálním období se vyvíjí obvykle normálně, porod i prvních 6 měsíců života bývá obvykle v normě. Přestože se jedná o genetické onemocnění, není odhaleno běžným testem při odběru plodové vody. Tato vada není rozpoznatelná základním genetickým vyšetřením. Je možné ji včas odhalit, ale vyšetření musí být na tuto vadu cíleně zaměřeno. V tomto případě je diagnostika prováděna jiným, podrobnějším testem.

I když se dítě v prvních měsících života vyvíjí normálně, už i v tomto období se mohou objevit první známky AS. Patří mezi ně problémy s kojením, hlasitý smích objevující se již velmi brzy, menší obvod hlavičky nebo ploché záhlaví. Zpravidla kolem 6. měsíce věku se mohou objevit první známky zpoždění v psychomotorickém vývoji. S přibývajícím věkem je toto zpoždění výraznější a stále se prohlubuje. Zpočátku je výraznější v oblasti motoriky. Je to dáno problémy s koordinací pohybů a rovnováhou. K samostatné chůzi dospějí v průměru až kolem 5. roku. Významným pomocníkem jsou rehabilitace, neustálý nácvik a procvičování již získaných dovedností. Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout použitím Vojtovy nebo Bobath metody případně jejich kombinací. Pomáhá také hipoterapie a další alternativy. Stejné zpoždění vykazují i v jemné motorice. Dlouho umí jíst pouze rukama a teprve časem a po pečlivém nacvičování umí sami pít z hrníčku nebo jíst lžičkou.


Angelmanův syndrom je neléčitelný, avšak dají se potlačovat některé jeho příznaky (např. záchvaty). Nemoc je stálá, ale není degenerativní. Lidé s AS se mohou těšit normální délce života.

Není rozpoznatelný u novorozenců a raném dětství a určité vývojové problémy nejsou specifické. Rodiče jsou schopni příznaky rozeznat, až si o AS přečtou nebo se setkají s takto postiženým dítětem. Obvyklá doba na stanovení diagnózy je mezi 3 až 7 rokem dítěte, kdy se charakteristické chování a rysy stávají více evidentní.



Klinická kritéria pro stanovení diagnózy jsou následující:

  • normální prenatální vývoj, běžný porod, zralé dítě
  • opoždění vývoje je rozpoznatelné mezi 6 - 12 měsícem věku
  • velmi pomalé, ale dopředu jdoucí nabývání dovedností
  • normální metabolismus, hematologický i chemický profil
  • normální struktura mozku dle MRI a CT (může se objevit lehká cortical atropy nebo dysmyelination)

 

 

Fyzické parametry

Novorozenci se nijak fyzicky neliší od zdravých dětí. U některých dětí starších 12 měsíců dochází ke zpomalení růstu lebky, které může prezentovat relativní či absolutní mikrocefalii (absolutní mikrocefalie znamená, že obvod lebky je o 2,5% menší než by měl být). Děti s AS mají velmi často ploché záhlaví. Výška těchto dětí bývá podprůměrná, většina z nich se však vyvíjí v normálním diagramu. Výška dospělých jedinců se pohybuje od 145 - 178 cm (u sledované skupiny). Záleží samozřejmě jak vysocí jsou rodiče, děti vyšších rodičů bývají také vyšší ve své skupině. U malých dětí se někdy objevuje nižší váha z důvodů problémů s krmením, větší děti bývají váhově normální, u větších se může objevit i vzestup váhy. Vážnější obezita bývá vzácná.

 

Narušení spánku

AS mají jiný spánkový režim, jejich potřeba spánku je nižší než u zdravých dětí. Mnoho rodičů volí pro dítě samostatnou, uzavřenou, bezpečnou ložnici, dítě si někdy v noci po určitou dobu hraje. V případech, kdy nespavost dítěte narušuje chod rodiny, jsou indikovány medikamenty (difenylhydramin). Avšak děti by neměly pravidelně užívat prášky na spaní po dlouhou dobu.

 

Medicínské a vývojové problémy

Více než 90% sledovaných dětí trpí epilepsií. Méně než čtvrtina těchto dětí má záchvaty již v prvním roce života. Většinou se záchvaty objevují kolem třetího roku věku dítěte a mohou být různých typů (od grand mal až po absence a krátké periody nepozornosti) a obvykle vyžadují četnou antizáchvatovou terapii. Typické EEG je často více abnormální než se očekává, znázorňuje záchvaty, i které se viditelně neobjevují. Zvolit správnou léčbu je u dětí s AS velmi problematické, vyžaduje kombinaci léků. Některým dětem pomůže ketogenická dieta, ale nezná se mechanismus její prospěšnosti. EEG vykazuje abnormality i případě, kdy je stav léky stabilizován.
Dospívání

Puberta u těchto dětí bývá zpožděna o 1 - 3 roky, rozvoj sekundárních pohlavních znaků je jako u normálních dětí. Často v období puberty vzroste váha. Děti v dospívání se dále i mentálně rozvíjí, nebylo pozorováno zpomalení mentálního vývoje. Zdraví bývá u těchto dětí pozoruhodně dobré. V mnoha případech dojde ke značnému zlepšení záchvatových stavů, v dospělosti až k vysazení léků.

 

Dospělost

Někteří jedinci, kteří mají při chůzi strach a úzkost mohou ztratit schopnost chůze. Tomu lze předcházet pouze soustavnou rehabilitací a tréninkem. Je nutno co nejintenzívněji podporovat hybnost. Velmi často se objevuje scoliosa, která se věkem zhoršuje, je nutno předcházet vážným stavům. Délka života nebývá významně zkrácena, asociace sdružuje mnoho lidí čtyřicetiletých, nejstaršímu je údajně již 70 let. Většinou jsou AS postiženi jedinci schopni se sami oblékat, jíst a nonverbálně komunikovat. Mnoho z nich je během dne kontinentních. Nikdo z postižených Angelmanovým syndromem není schopen žít bez asistence. Žijí většinou v rodinném prostředí nebo speciálním zařízení.

 

Hypopigmentace

Děti, u kterých se vyskytuje rozsáhlá delece, mají obvykle světlejší pleť, oči a vlasy než jejich rodiče. Je to dáno tím, že gen, který řídí pigmentaci a bývá lokalizován hned vedle narušeného Angelmanova genu, chybí. Pigmentový gen produkuje protein (nazývá se P protein), který je rozhodující pro syntézu melaninu. Melanin je hlavní pigmentovou molekulou v naší pokožce.

V případech jedinců s uniparentální disomií nebo velmi malou delecí tento gen nechybí a děti mají pleť, vlasy i oči normálně pigmentovány.

 

Strabismus a ocular albinismus

Výzkumy dokazují, že u 30 - 60% dětí se vyskytuje strabismus (šilhání) a ocular albinismus (neprobarvení duhovky?). Častěji se tyto oční vady projevují u dětí postižených hypopigmentací, neboť pigment obsažený v sítnici ovlivňuje správný vývoj zraku. Strabismus se vyskytuje stejně jako u vzorku zdravých dětí. Oční vady lze korigovat např. brýlemi nebo okluzory, avšak to bývá velmi těžké, vzhledem k hypermotorickým aktivitám dítěte.

 

Struktura CNS

Postižení AS mají normální strukturu mozku, byly však publikovány i jisté abnormality. Mezi nejobvyklejší patří změny MRI nebo CT např. cortical atropie (zúžení mozkové kůry), mileniation (v centrální části mozku se vyskytne lehké oslabení bílé hmoty), nebo celebrální hypoplasie atd.

 

Laboratorní testy

U dětí s podezřením na Angelmanův syndrom se provádějí základní genetické testy, které vyloučí běžnější typy onemocnění, pro které je rovněž typické zpomalení vývoje, mikrocefalie a záchvaty. Většinou se provádí základní chromozomální test a

  • fluorescentní in situ hybridizace (FISH) - delece
  • DNA methylace

 

Hlavní znaky takto postižených dětí:

Vyskytují se u 100% dětí:

  • neschopnost mluvit, pouze minimum slov, komunikují nonverbálně, nonverbální komunikace převyšuje verbální
  • opoždění psychomotorického vývoje, těžký zpomalený vývoj
  • problémy s pohybem, koordinací chůze a stabilitou
  • nonverbální komunikační schopnosti jsou mnohem lepší než verbální
  • mávání a vyvažování horními končetinami, vibrující paže
  • zvláštní chování, velmi často se usmívá, obvykle má šťastnou náladu, v excitaci mává a tleská rukama

 

Vyskytuje se u více než 80% dětí:

  • udrží špatně pozornost
  • hypotonie
  • mikrocefalie (u dětí starších jednoho roku)
  • velmi problematický je nácvik udržení čistoty
  • kolem třetího roku věku dítěte se objevují záchvaty
  • abnormální EEG

Vyskytuje se u 20 - 80% dětí:

  • šilhání
  • „velký“ jazyk jako by se nemohl vejít do úst, vyplazování jazyka
  • špatný sací reflex a problémy s polykáním
  • v dětském věku problémy s tuhou stravou
  • časté slinění a pohyby jazyka, strkání si předmětů či rukou do úst
  • mimovolné pohyby úst, dominantní spodní čelist (normální velikost, ale je povystrčena)
  • široce posazené zuby
  • hypopigmentace (nedostatečná pigmentace pokožky)
  • světlejší vlasy a oči
  • ruce ve flexi při chůzi
  • horší termoregulace
  • poruchy spánku
  • dítě je přitahováno a fascinováno vodou
  • oploštělé záhlaví, někdy s příčnou prohlubeninou


Po několik desetiletí byly zkoumány chromosomy těchto dětí a až v roce 1997 se podařilo identifikovat jisté odlišnosti v 15. chromosomu, ve kterém se vyskytuje tzv. Angelmanův gen. V mnoha laboratořích se zabývají dalším zkoumáním AS, především příčinou jeho vzniku. AS postihuje stejně děvčata i chlapce. Děti potřebují celoživotní asistenci, je nutno s nimi pracovat, jsou schopny stále zlepšovat své dovednosti.

 

 

Anketa

Navštěvuji tyto stránky, protože:
 

Návštěvnost

TOPlist
Rychlá a profesionální certifikace výrobních postupů