Jako novinku máme diskusní fórum!

Můj sen o andělech

Mnoho je druhů andělů:
Jsou zde ti s rouchy a zlatými křídly
a pak ti, co přímo s námi bydlí,
jinými způsoby upoutají nás.

Tiší jsou tito andělé.
K čemu jsou básně, zpěv, dokonce slova?!
Jak rád bych si s Tebou, anděle, zatancoval.
Půvabný tanec? Zvládneš snad kroky?
Vždyť i té chůzi učíš se roky.

Neklidné ruce nekreslí obrázky,
nehrají na harfy, nehází oblázky.
Andělské hlasy prozvání smích.
Úsměv, snad věčný, září jim na tvářích.

Jaká asi mají tito andělé přání?
Mít naši lásku, péči, nikdy nebýt sami.
Moci se učit, vyrůstat v podpoře,
jsou zde, ti andělé, ne někde nahoře.

Měl jsem sen, že všichni andělé
tančí a zpívají - pro všechny,
všichni jim tleskají.
Vím, že se jednou ocitnou v nebi,
v mém snu však zpívali u nás - na Zemi.

Neznámý autor

Nápad sepsat rady pro rodiče, rodinné příslušníky, přátele a případně i odborné pracovníky, kteří se starají o dítě postižené Angelmanovým syndromem, byl podmíněn nedostatkem dostupných informací v českém jazyce o tomto poměrně vzácném genetickém onemocnění. V České republice byl do konce devadesátých let o tomto syndromu informován pouze nevelký počet odborných lékařů.


Tak jako jiní postižení např. Downovým či Turnerovým syndromem mají i děti s Angelmanovým syndromem svá specifika, která je nutno respektovat. Děti potřebují individuální přístup nejen rodičů, ale i odborných pracovníků (vychovatelů, rehabilitačních pracovníků, zdravotníků, logopedů atd.)